Je zřejmé, že spotřeba energie v domě je závislá na klimatických podmínkách lokality, kde je dům umístěn. Česká republika je ale malá země a rozdíly v klimatu jsou dány v podstatě jen různou nadmořskou výškou a různou intenzitou vanoucích větrů. Je ale velmi pravděpodobné, že při rozhodování, kde postavit dům, nemáme takovou míru volnosti. Dům zpravidla stavíme v blízkosti místa, kde pracujeme nebo kde máme příbuzné či přátele a kde se nám líbí. Nicméně i při hledání vhodné parcely v okruhu několika kilometrů lze najít místa s příznivým mikroklimatem a vyplatí se tento faktor zahrnout do našeho hodnocení výhodnosti nebo nevýhodnosti daného místa.

Orientace parcely a dostupnost slunečního svitu

Sluneční energie představuje nezanedbatelný přínos k energetické bilanci domu a podmínky pro její využití je třeba připravit již při výběru parcely. Pokud je to možné, je lepší si vybrat parcelu, kde lze orientovat dům delší stranou (s většinou oken) k jihu a na místo, kde není zastíněn ani před nízkým zimním sluncem (výška slunce nad obzorem je v lednu a únoru velmi malá – viz tabulka 1).

 Tabulka 1: Výška slunce nad obzorem v chladných měsících na začátku roku (převzato z [61])

 Pro úsporu energie na vytápění je pochopitelně nejvýhodnější orientace oken na jih (případně jihozápad). Západní okna naopak způsobují výrazné nežádoucí tepelné zisky v létě, kdy slunce přechází nízko nad západním obzorem a svítí téměř kolmo do oken.

Využitelnost tepelných zisků ze slunečního záření závisí na mnoha dalších faktorech (viz dále), vhodná orientace domu je ale rozhodující.

Určitý vliv na využití sluneční energie [1, 6, 8, 17] mohou hrát i větší vodní plochy (rybníky), které zvyšují výskyt přízemních mlh a snižují tak dostupné množství slunečního svitu. Na takovém místě lze uvažovat o pootočení osy domu tak, aby delší strana směřovala spíše k jihozápadu a lépe se tak využilo odpolední slunce.

Velikost domu

Ideální je postavit dům velikostí odpovídající jeho zamýšlenému využití a maximálně využít zastavěný prostor. Pokud víme, že budeme časem potřebovat větší prostor, pak je řešením vytvoření obytného podkroví, případně přístavba. Ale pokud je to možné, je lepší dům rovnou postavit v potřebné velikosti. Jedna z možností je také pronajímání těch místností, které momentálně nepotřebujeme. V moderních domech s dobrou tepelnou izolací je tepelný odpor příček mezi místnostmi poměrně malý ve srovnání s tepelným odporem obvodových zdí a vypnutí topení v nepoužívané místnosti zpravidla nepřinese významnou úsporu.

Tvar domu

Z hlediska tepelných ztrát je dobré mít dům co nejkompaktnější, tj. co nejmenší poměr plochy obvodových stěn k užitečnému objemu. Z tohoto hlediska lépe vyhoví velké domy s více byty, protože plocha domu roste s druhou mocninou jeho rozměrů, zatímco jeho vnitřní objem (a tedy i využitelná obytná plocha) s mocninou třetí. U rodinných domů je dobrým kompromisem jednoposchoďový řadový domek, který má přibližně tvar krychle a jeho ochlazovaná plocha je jen dvoutřetinová ve srovnání s domem stojícím o samotě. Pro optimální využití slunečního záření je lepší tvar domu trochu protáhnout ve směru východ-západ a v případě řadových domků orientovat řadu směrem východ-západ a zvolit rozestupy mez řadami tak velké, aby si vzájemně nestínily. To bývá problém, pokud zrovna nestojí na jižním svahu, a tak lze určité stínění v prosinci a v lednu tolerovat, protože intenzita slunečního záření je v těchto měsících poměrně malá. V únoru a březnu již zastínění působí znatelné ztráty.

Chráněná poloha

Na výsledné tepelné ztráty domu má vliv i to, zda jde o místo větrné, nebo naopak chráněné před převládajícími větry. Vítr jednak zvyšuje tepelné ztráty infiltrací (netěsnostmi oken a dveří), přestup tepla z vnějšího povrchu stěn. Dále ochlazuje sluncem zahřátou zem a předměty, a tak snižuje průměrnou teplotu vzduchu v okolí domu. První dva vlivy není třeba přeceňovat – moderní domy jsou poměrně těsné a mají natolik vysoký tepelný odpor stěn a oken, že přímý vliv větru není tak významný jako u starých domů. Ovlivnění lokální teploty je ale trochu znát vždy. Je proto dobré vybrat si místo alespoň trochu chráněné.

Dostupné zdroje energie pro dům

V dnešní době je prakticky vždy k dispozici elektřina (i když ne všude je vedení dimenzováno tak, aby šlo elektřinou i vytápět). Plyn bývá k dispozici zpravidla jen ve větších obcích. Jsou-li v okolí lesy nebo nějaké provozy na zpracování dřeva, je dobré si ověřit jeho dostupnost a cenu. Topení dřevem [23] je jednou z možností, jak snížit náklady na vytápění a ušetřit energii z fosilních paliv. Pokud uvažujeme o využití tepelného čerpadla [5, 40], je výhodné mít vedle domu nějaký potok nebo rybník nebo zavodněné podloží umožňující snadné pořízení čerpacího vrtu a vsakovací studny.

Vzdálenost od nejbližšího města a dostupná doprava

Můžeme mít velice úsporný dům, ale pokud bude vyloženě nutné denně dojíždět autem na vzdálenost desítek kilometrů (zaměstnání, škola, nákupy, kultura apod.), pak nejspíš spotřebujeme (a zaplatíme) více energie na provoz auta, než kolik ušetříme na domě.

Radonové riziko v místě

 Přítomnost radonu v půdě vyžaduje provedení speciálních protiradonových izolací a přítomnost radonu ve vodovodní vodě si vynucuje důkladnější větrání koupelen a kuchyní. Více informací o radonu lze najít např. v knize [38].

Obecně platí, že čím řidší osídlení a menší obec, tím větší máme možnost zvolit si optimální místo pro dům a vybraná parcela může být větší a levnější. Současně ale máme k dispozici menší nabídku zdrojů energie a téměř vždy musíme počítat s dalšími výdaji za dojíždění za prací.

Leccos nám o poměrech v dané lokalitě může říci územní plán nebo územní energetická koncepce obce. Územní plán také často určuje orientaci domů a jejich vzhled a tak nám může výrazně snížit svobodu volby; doporučuji proto se s ním důkladně a včas seznámit. S výběrem a koupí parcely, jakož i s vlastní přípravou projektu a stavby souvisí velké množství právních problémů. Je proto užitečné vyhledat odbornou poradu nebo si o tom něco přečíst [41].

^ nahoru ^